Náhodně při prohledávání archivu F. Tuschera, který byl v letech 1970 - 1990 předsedou Aeroklubu, byla nalezena fotka, na které je původní první studna na letišti.
"V počátcích AK byl problém s vodou, protože AK je na kopci a vodovod byl budován až v 60. letech. Byla tedy vykopána studna, ale pouze s užitkovou vodou." vypráví dnes již 82. letý bývalý předseda AK.
Snad pro informaci. Osoby u studny jsou: Pavel Janků, Karel Gančarčík, Olda Lalák a jedna další neznámá osoba (pravděpodobně sám F. Tuscher). V pozadí stojí L 200 Morava, se kterou létal pilot Přikryl. Jeden čas mu dělal i mechanika člen Ak Lumír Šrubař.
Traktor na fotografii byl Aeroklubu zapůjčen do konce roku 1955 ze Zemědělského učiliště v Horním Benešově, kde byl zaměstnán člen AK p. Honza Skumanc. Ten dohodl jeho zapůjčení s vedením učiliště. V té době byl k tahání větronů na start používán amatérský traktůrek s motorem z motocyklu Viktoria. Motor se ale neopravitelně porouchal. Tehdy Karel Kodejš dohodl z Technických služeb města zapůjčení traktoru Zetor 15, který do té doby pravidelně tahal fekální vůz.
Číst dál: PŮVODNÍ STUDNA
Do historie aeroklubu nás vracejí i dobové dokumenty. Jedním z nich je brožura, která byla vydána k 30. výročí založení AK v roce 1976.
Díky našim členům máme k dispozici bohatý fotografický archív. Často se jedná o snímky velmi kvalitní, avšak chyběly k nim patřičné komentáře, vysvětlení, příběhy. Novým seriálem se pokusíme vyplnit mezeru v kronice Aeroklubu Krnov.
Na fotografii je větroň VT 125 Šohaj a v kabině sedí dnes již nežijící pilot AK Alois Janoušek. Byl to nadějný sportovní pilot větroňů. Bohužel brzy z rodinných důvodů ukončil v klubu činnost.
"V klubu jsme v té době měli VT 125 dva kusy. Jeden byl náš kmenový a druhý jsme dostali z AK Místek, který se zrušil. Místo tehdejšího letiště, zde vznikl vojenský raketový komplex, zajišťující obranu závodů u Ostravské průmyslové aglomerace." začíná své vyprávění F.Tuscher, bývalý předseda AK
"Spolu s tímto větroněm jsme také dostali jejich naviják Herkules 2. Tento naviják byl dvoububnový s pohonem pomocí hydraulické spojky. Motor o síle 125 HP, který v něm byl zabudován, pocházel ze zásob, které po roce 45 v ČKD Praha zbyly z již neuskutečněné výroby samohybných děl Jagdpanzer 38t. Tyto děla byla vybavena výkonným kanónem ráže 75 mm a v německé armádě toto dělo dostalo přidělené jméno " HETZER ". To jen pro zajímavost."
Číst dál: ŠOHAJ A NAVIJÁK HERKULES 2